Zdravím všechny.
Rozčiluje mě, že nejde změnit název blogu. Tím myslím to, co zadáváte do vyhledávače... Tenhle blog mám od roku 2009 a návštěvnost je tu taková a maková, proto to tu nechci mazat jen kvůli názvu (a teké už tu jsou nějaké články a tak dále, a mně se nechce začínat od znovu), jenomže rozvoj osobnosti nějakým způsobem zapracoval a ve dvaceti letech bych nedala název jakékoliv stránce, i kdyby byla sebestupidnější, "l-fire-al-annablog". Dobře, dřív jsem byla ujetá na nějakou hrstku věcí a snila jsem o tom, že buď budu anime postavička a nebo super hrdinlka, která všechny rozseká, ale svět se změnil, realita se změnila. Přiznám se, že jsem jeden den měla nějaké jakési osvícení, kdy jsem si tu udělala nový blog, ale nedopracovala jsem to jinam, než k vytvoření záhlaví a jedné složky v menu.
Zdá se mi, že mě opouští má pověstná kreativita, za kterou mě mí známí svým záhadným způsobem obdivovali. Byla jsem schopná psát texty k písničkám, do toho povídky a do toho malovat portrét celé mojí rodiny... A kde to všechno je? Texty stojí za hovno, povídky nepíšu, protože se bojím, že to bude nechutně neoriginální a k malování nemám chuť. K tomu se i v mém opravdu uzavřeném osobním životě všechno (s prominutím) sere a jediná pozitivní věc na mém životě je, že budu zkoušet s novou kapelou.
V té kapele, kterou ještě nemůžu jmenovat (a po tom, co teď napíšu jí nejspíš ani jmenovat nebudu) je moje životní láska. Muž mého srdce a člověk, kterého budu do konce života obdivovat. Já osobně jsem se vždycky zastávala toho názoru, že v lásce je to čistě individuální. Někdo se zamiluje už v pubertě, na střední, na vysoké a pak žijou dlouhý, krásný a spokojený život bok po boku. Někdo si užívá a pozná lásku až po čtyřicítce, někdo se zase stokrát rozvede a ožení/vdá a někdo třeba lásku nikdy nepozná. Já jsem (dle mého názoru) dosti byzardní směsice. Mojí životní lásku jsem poznala v 15 letech (a trvá dodnes), ALE (je tu jedno ale) nikdy jsme spolu nechodili a do mých 17 jsme spolu nikdy nic neměli. Pak se to prolomilo a měli jsme spolu románek jak se patří se vším všudy. Mezitím, co jsme se nevídali, ale i vídali, já si uživala života, souložila se spoustou chlapů a chodila pravidelně na lov do klubů. Někdo si teď může říct, že jsem rajda a já s ním na 120% musím souhlasit. Jenže čistě psychologicky, třeba jsem si uživala, protože jsem nemohla mít to co jsem chtěla a tak ti ostatní byli jen ne moc kvalitní záplata. Krom toho, že s tím oním (říkejme mu John) nemůžu být, tak John je o hodně let starší než já a má závazky. Pod pojmem závazky si představte klidně to nejhorší na světě, protože pro mě je to opravdu ten nejhorší možný scénář. A teď spolu budeme hrát a vídat se častěji než dříve a svým způsobem "legáleně".
Takže když to zrekapituluji, klidně bych dala svému blogu název "Annie's Pussy Rock" než l-fire... blabla. Až se třeba situace zlepší , zlepší se i můj postoj k trapnému pubertálnímu jménu webové stránky.
Vaše Annie Hyde